Chemická látka
Chemická látka
Chemická látka je látka, která má určité vlastnosti. Jedna chemická látka je složena z mnoha stejných molekul (atomů), molekuly jsou pak tvořeny atomy.
Vlastnosti chemických látek, které můžeme sledovat
Látky mají své specifické vlastnosti, které můžeme sledovat a urřit tak podle nich méně obsažný okruh létek, což se hodí, když potřebujeme jednotlivé látky identifikovat.
1.1 Skupenství:
- Pevné: vzhledově jsou tuhé, označení s (solid), mají stálý tvar, nelze je stlačit, aniž by se deformovaly
- Krystalické: částice tvořící tuto látku jsou pravidelně uspořádány, tvoří pravidelnou krystalovou mřížku
Př.: sůl kamenná, diamant, uhlík, kovy (mimo Hg) - Amorfní: nemají krystalickou (pravidelnou) strukturu, uspořádání částic je ryze náhodné.
Př.: sklo, vosk, kaučuk, plastické hmoty
- Krystalické: částice tvořící tuto látku jsou pravidelně uspořádány, tvoří pravidelnou krystalovou mřížku
- Kapalné: tvoří jakýsi přechod mezi pevnou látkou a plynem, částice jsou relativně blízko u sebe, ale nejsou k sobě vázané, nemají pevný tvar, tvoří kapky, jsou těžko stlačitelné, značka l (liquid)
Př.: Voda, pentan, dimethylrtuť, kyselina sírová - Plynné: částice jsou daleko od sebe, panuje zde velká míra neuspořádanosti, dají se přelévat, jsou snadno stlačitelné, značka g (gas)
Př.: zemní plyn, propan, butan, oxid uhličitý, oxid siřičitý, chlorovodík
1.2 Přechody mezi skupenstvími
Pevná látka → kapalina = tání
Kapalina → pevná látka = tuhnutí
Kapalina → plyn = vypařování
Plyn → kapalina = zkapalnění (kondenzace)
Pevná látka → plyn = sublimace
Plyn → pevná látka = desublimace
2. Vzhled
Sledujeme barvu a tvar... Většinou se setkáme s bílými krystalickými látkami, a proto nám barva může říct např. jaký kov daná látka obsahuje. Tvar nám může také lecco prozradit.
3. Charakteriskický zápach
Charakteristický zápach nám může okamžitě identifikovat látku, popř. skupinu, kde látka patří (např. kyanidy - zápach po hořkých mandlích)
4. Rozpustost látky
sledujeme, v čem se látka rozpouští / nerozpouští, jak rychle se rozpouští a kolik látky je možné v daném množství rozpouštědla za daných podmínek rozpustit.
Rozpouštědla:
- Nepolární: molekula rozpouštědla je symetrická, dobře se v něm rozpouští nepolární látky
Př.: benzin, hexan - Polární: molekula rozpouštědla není symetrická, dobře rozpouští polární a iontové látky
Př.: voda, ethanol, aceton, čpavek
5. zahřívání
Sledujeme, jak se látka chová při zahřívání (taje, vypařuje se, rozkládá se (můžeme se pokusit určit produkty reakce např. pomocí čichu a vizuálních vjemů), hoří...). V případě, že chceme zjisti bližší informace o nějaké soli, můžeme se pokusit o plamenovou zkoušku, čímž se přesvědčíme, obsahuje-li látka nějaký kation kovu, který barví plamen. Tento kation můžeme také rovnou určit podle barvy plamene.
6. hustota
Měří se hustoměrem a dokáže nám přesně říct, kolik procent má daná látka (vyčteme z tabulek). Udává se většinou v gramech na centimetr krychlový (g/cm3, g . cm-3)
O čistotě chemické látky se můžete dočíst zde.